Longborderkolie

Po celodenním poflakování po Biarritzu jsme se navečer ocitli na pláži Cote de Basque. Dlouhá pláž vypadala docela mírumilovně a hemžilo se to tu začátečníky. Vlny nebyly skoro žádné, ale na pěně by se dalo něco vykouzlit a Tom si to aspoň může vyzkoušet. Postávali jsme u zídky a začaly mě svrbět nohy. „Jdeme!“ rozhodla jsem a razila si to k půjčovně. Za chvilku už jsme stáli na pláži s prknama a vybírali kudy kam. Byla jsem nadšená, konečně budem ve vodě a Tomáš jde poprvé surfovat! Byla sranda ho sledovat a taky jsem byla ráda, že mu to šlo! Po pár pokusech už začal chytat nějaké ty vlny. Pak se přesouval pořád víc a víc k místu, kde se vlny lámaly a to mě tak rozčilovalo, že jsem se pak už na něho vykašlala a rochnila se sama v pěně. Když jsme se vyřádili, oslavili jsme Tomášův další nově objevený přirozený talent v jedné hospůdce horkou čokoládou a kafem.  Středozemní moře už mu nikdy nebude dost dobrý, a to byla součást mého ďábelského plánu. A když někdy během pobytu prohlási

Today I found this youtube channel with some nice videos about environment problematics. Check these two and if you like it, you can find more on their channel called " storystuffproject ".

Anglická organizace World Animal Protection začala svůj výzkum zaměřený na odvrácenou stránku wildlife turismu v září 2016 ve městech Puerto Alegría (Peru) a Manaus (Brazílie) uprostřed Amazonie. Turisti, především z Kolumbijské strany, sem dennodenně přijíždí na lodi, aby se pomazlili a vyfotili s delfíny, lenochody, exotickými druhy ptáků, hady a opičkami a podpořili tak velmi rozvinutý business známý pod názvem „selfie safari“. Během výzkumu se ukázalo, že zvířata upytlačená z volné přírody často žijí v otřesných podmínkách a nejednou bylo zaznamenáno týrání zvířat (jeden chovatel dokonce udeřil mravenečníka do tlamy). Zvířata umírají na následky obrovského stresu, jako je tomu například u lenochodů zvyklých 20 hodin denně prospat a ne se „objímat“ s turisty. Hadi například běžně oslepnou kvůli bleskům z fotoaparátů a podobných zvířat doplácejících na podobné aktivity je celá řada – delfínovci amazonští, exotické druhy ptactva, mravenečníci, různé druhy primátů a podobně. V ří

Do deštivého Bordeaux jsme dorazili ve 4 ráno. Autobusové nádraží nebylo nic jiného, než chodník, pár popelnic, ve kterých se chvilku prohraboval nějaký pán, a kolem černočerná tma. Mobil, vždy připravený pomoct, nás zavedl o pár ulic dál, kde bylo pěkné vlakové nádraží, s lavičkami, zásuvkama, pár pobudama, ale i dalšími nočními cestovateli. Tady jsme rozespalí plánovali, co dál. Další mezi-zastávkou měl být Dax. Tom se zoufale snažil najít způsob, jak mě přesvědčit, abychom jeli rychlostním vlakem Téžévé, což bylo k mýmu překvapení, jeho velký sen. O ničem jiném jsem pár následujících hodin a možná i dní neslyšela. Nakonec ale vyhrál bus, protože byl levnější a jel už za hodinu. A tak jsme už v 7 ráno seděli v autobusu do Daxu a dospávali. Déšť pořád neustával a v mlžném oparu v zamračené krajině za oknem jsem se spokojeným úsměvem mžourala na objevující se přímořské borovice. Dax byl celkem pěkný. V místní kavárně na autobusáku jsem se poprvé pokusila říct něco víc, než jen „Bonn

Naši cestu jsme zahájili v půlce září spolujízdou s Míčkem, Mackem a Pedíkem mířícíma na svatbu do Brna. Z okna mého pokoje se na sebe lepily dva úzkostí pokroucené obličeje, brácha mi vrazil do ruky obří nutelu a babička mi předala na rozloučenou cennou radu do života – ať si vezmu mikinu, protože večer se může ochladit. Hodila jsem Bhangřičku na zem, poslala poslední vzdušné polibky hafíkům a měla co dělat, abych se při prvním odrazu na longboardu nepřevrátila pod tíhou krosny rovnou do jednoho z mnoha stánků s cukrovím, které už byly u silnice připravené na Zlatou sobotu. Pan manekýn si odmítal vzít helmu, a když jsme ho k tomu s paní mámou společnými silami přece jenom donutili, vydával ty svoje orlí výkřiky, zatímco helmu cpal co nejhlouběji do batohu. Mimochodem, do svýho super vymakanýho novýho batohu, který chci teď taky! V Praze na Florenci jsme omluvným pohledem přejeli staré známé žluté autobusy a nasedli jsme do jejich nové konkurence - zeleného Flixbusu. To jsme teda

rysí království na Šumavě/ lynx kingdom